Skip to content

Poznání: Genderové nerovnosti ovlivňují kvalitu vzdělávání, výzkumu i inovací – Strategie přispěje ke změně

<< ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU STRATEGIE 2021+

Při příležitosti Mezinárodního dne žen, 8. března 2021, vláda schválila Strategii rovnosti žen a mužů na následující desetiletí. Některé genderové nerovnosti v ČR stále přetrvávají a dlouhodobě nás ve srovnání s ostatními státy staví na nízké příčky celoevropských žebříčků. Některé nerovnosti se pod vlivem pandemie covid-19 navíc prohloubily. Zvlášť zasaženou skupinou jsou ženy, na které chce vláda při celospolečenské obnově pamatovat.

Nová strategie na nerovnosti pohlíží intersekcionální optikou, tj. kromě genderových nerovností bere v potaz i vliv dalších faktorů, jako je např. věk či zdravotní znevýhodnění. Dokument byl vypracován Odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR ve spolupráci s řadou odborníků a odbornic ze státního, akademického a občanského sektoru. Celkem zahrnuje přes 400 konkrétních opatření k dosažení cílů v 8 oblastech.

Ženy a muži mají v ČR rozdílné profesní dráhy a možnosti kariérního postupu. Ačkoliv neexistují formální překážky pracovnímu růstu žen, širší genderové nerovnosti jim v něm často brání. Navzdory zlepšování situace Česko v rámci Indexu rovnosti žen a mužů stále zaostává za průměrem EU (63,6) a se skórem 58,4 je na 15. místě. Ve vědě je žen čím dál méně a Rada EU proto vyzývá Česko ke snížení genderové segregace.

Směr, kterým se ve vzdělání (a potažmo práci) chlapci a dívky vydají, do velké míry formují genderové stereotypy a očekávání. Od chlapců se očekává, že budou v dospělosti živiteli rodiny a zvolí si proto lukrativní povolání v technickém, přírodovědném, inženýrském či ICT odvětví. Naopak v rodinách dívek hrají roli i k možnosti budoucího slaďování pracovního a rodinného života. 40 % dívek se mimo jiné profiluje v pedagogice, zdravotnictví, sociálních službách či humanitních a uměleckých oborech. Právě tyto oblasti jsou ovšem hůře placené a mají nižší prestiž. Kariéru v ICT v 15 letech zvažuje jen 1 % dívek ve srovnání s 8-18 % chlapců. Důvodem jsou právě stereotypy a nižší sebedůvěra dívek, nikoliv rozdílné dovednosti. Výzkumy ukazují, že různé typy vyučovacích metod jsou odlišně efektivní pro chlapce a dívky. Oborová segregace má i ekonomické dopady; firmy mají kvůli chybějící perspektivě a potenciálu jednoho pohlaví nižší výkonnost.

Pokud ve školách nepanuje rovný, férový přístup, je to zásadní problém s dlouhodobými důsledky pro ekonomický i politický rozvoj společnosti. Rovnost přitom neznamená, že se musí všechny dívky zajímat o bagry či programování a všichni chlapci o estetiku a děti. Rovnost znamená, že každý má možnost rozvíjet své schopnosti a zájmy bez ohledu na to, zda je chlapcem či dívkou. Výzkumy bohužel ukazují, že zdaleka ne vždy a ne ve všech oblastech se dívkám a chlapcům dostává stejné podpory a povzbuzování. Mohou za to očekávání toho, co znamená být ženou a být mužem, která jako rodiče, vyučující i jako sami studující máme. Strategie rovnosti upozorňuje na to, že namísto zbytečného zdůrazňování rozdílů mezi dívkami/ženami a chlapci/muži, se ve vzdělávání má podporovat přístup respektující individuální schopnosti a zájmy. Jedině při naplnění svého potenciálu mohou být lidé skutečně spokojení a úspěšností a společnost tím mnoho získá. 

S nerovnostmi se vzdělávací instituce potýkají i po personální stránce. Vyšší pozice jsou převážně obsazovány muži. Na vyšších odborných školách například řídící pozice vykonávají z 55 % muži, přestože tvoří jen 40 % řadových zaměstnanců. Opět se také projevuje oborová segregace; 99 % pedagogického personálu mateřských škol a 86 % vyučujících na základních školách jsou ženy. V homogenních kolektivech chybí zkušenosti méně zastoupeného pohlaví a 23 % učitelů a učitelek postrádá vzájemnou podporu při zavádění nových prvků do výchovy.

60 % absolventů a absolventek magisterského a 44 % doktorského studia tvoří ženy. Ve výzkumu pak ale ženy tvoří jen 27 % zaměstnaných a tento podíl se dále snižuje. Překážkami jsou jim slaďování pracovního a osobního života či požadavky na nepřerušovanou publikační činnost a zahraniční mobilitu. V té jim brání výpadky během mateřství. Také nižší zastoupení žen ve vedení výzkumných institucí (14 %) negativně ovlivňuje inovační potenciál i ekonomiku. Genderová perspektiva chybí i v obsahu výzkumu, jenž často nezohledňuje odlišnou fyziologii a vzorce chování žen a mužů. Zobecňování výsledků výzkumu na mužích na celou populaci může vést třeba k nižší účinnosti léčiv a bezpečnosti aut pro ženy nebo špatné diagnóze jejich potíží. Ochranné pomůcky proti šíření koronaviru rovněž ženám neposkytují dostatečnou ochranu, jelikož nerespektují stavbu těla žen. I to svědčí o potřebě zohledňování genderových specifik ve výzkumu a inovaci, pokud mají přinášet prospěch celé populaci.

Ženy badatelky častěji ve své práci zohledňují potřeby, perspektivu, společenské role či fyzické vlastnosti žen. Úsilí o rovnoměrnější zastoupení žen a mužů ve výzkumu tedy může pomoc historicky danou nerovnost v datech a znalostech narovnávat.

Strategie přináší 3 strategické cíle a 47 opatření k podpoře rovnosti ve vzdělávání, výzkumu, vývoji a inovacích. První cíl rozvíjí svobodnou a nestereotypní volbu studijní a kariérní dráhy studujících, vyučujících i osob pracujících ve vědě, výzkumu a inovacích. A to například zavedením vyučovacích metod, které zohledňují potřeby dívek a chlapců nestereotypním způsobem či zajištěním podpory pečujících osob ve vědě, výzkumu a inovacích. Druhý cíl rozvíjí genderovou citlivost ve školství a výzkumu, mimo jiné změnami v rámcových vzdělávacích programech, podporou zahrnování principů rovnosti, diverzity a respektu ve výuce či zanesením hlediska pohlaví a genderu do obsahu výzkumu, vývoje a inovací. Poslední cíl integruje genderové hledisko do chodu a řízení vzdělávacích a vědecko-výzkumných institucí.

KAPITOLY STRATEGIE