Skip to content

Rozhodování: Strategie přivádí pozornost k přetrvávajícímu nízkému zastoupení žen v rozhodování

<< ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU STRATEGIE 2021+

Při příležitosti Mezinárodního dne žen, 8. března 2021, vláda schválila strategii rovnosti žen a mužů na následující desetiletí. Některé genderové nerovnosti přetrvávají a dlouhodobě nás staví na nízké příčky celoevropských žebříčků. Další nerovnosti se i pod vlivem pandemie covid-19 prohloubily. Zvlášť zasaženou skupinou jsou ženy, na které chce vláda při celospolečenské obnově pamatovat.

Nová strategie na nerovnosti pohlíží intersekcionální optikou, tj. kromě genderových nerovností bere v potaz i vliv dalších faktorů, jako je např. věk či zdravotní znevýhodnění. Dokument byl sestaven Odborem rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády ČR ve spolupráci s řadou odborníků a odbornic ze státního, akademického a občanského sektoru. Celkem zahrnuje přes 400 konkrétních opatření k dosažení cílů v 8 oblastech.

Druhá kapitola strategie je věnována zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a politice. Ženy mají stejné předpoklady a kvalifikaci pro výkon těchto pozic jako muži. Ačkoliv podíl zastoupení žen v rozhodovacích pozicích roste, stále je na jedné z nejnižších úrovní v EU. Přispívá k tomu řada neviditelných překážek a souvisejících nerovností, souhrnně nazývaných skleněný strop.  

V indexech genderové rovnosti se Česká republika umisťuje nejhůře právě v oblasti zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Dlouhodobě nízké zastoupení žen ve vedení je zásadní demokratický deficit, který nová strategie nejen reflektuje, ale nabízí i konkrétní kroky k dosažení vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích. Jedním z nich je například příprava legislativních kvót na kandidátní listiny politických stran. Kvóty představují důležité systémové opatření za účelem vyššího podílu žen v politice. Ze zahraniční zkušenosti navíc víme, že se jedná o osvědčený a efektivní nástroj.

V zaměstnání i veřejném životě přetrvává tzv. vertikální genderová segregace. To znamená, že ženy jsou převážně zastoupeny na nižších příčkách kariérního žebříčku. Důvody sahají od genderových stereotypů přes netransparentnost obsazování rozhodovacích pozic, nízké sebevědomí žen, chybějící ženské vzory a sítě až k nedostatku flexibilních pracovních příležitostí a kapacit předškolní péče. Tradičně nastavené rodinné závazky a společenské konvence navíc slouží jako překážky účasti žen na neformálních akcích, kde se o obsazení pozic ve skutečnosti často vyjednává.

V rámci zákonodárné moci je zastoupení žen dlouhodobě přibližně 20 %. Ministryň bylo od založení České republiky do konce minulého roku pouze 34, ministrů 202. V Poslanecké sněmovně aktuálně zasedá 22,5 % žen, v Senátu dokonce pouze 14,8 %. O něco vyšší je zastoupení žen v zastupitelstvech obcí (28 %). V roce 2018 nekandidovala v prezidentských volbách ani jedna žena (v předchozích volbách se o prezidentský post ucházely tři ženy). Nízké zastoupení žen není charakteristické pouze pro oblast politiky. Obdobná situace je také v justici, státní správě, diplomacii, vědě, médiích, umění, sportu nebo obchodních společnostech. Nízké zastoupení žen v oblasti rozhodování se negativně projevilo i v krizovém řešení situace kolem pandemie covid-19.

Ženy jsou u nás z rozhodování na nejrůznějších úrovních reálně téměř vyloučeny. Čísla okolo 20 %, leckde ani to, není možné považovat za férovou reprezentaci. Nějaký růst tu sice je, ale je příliš pomalý, i veřejnost se v nadpoloviční většině shoduje, že rovnosti žen a mužů u nás dosaženo není. Není tedy důvod neinspirovat se řadou jiných evropských států a nepřijmout opatření na podporu vyrovnání tohoto nedostatku – Česká republika je v Evropské unii v tomto tématu na chvostě. Příslušná kapitola strategie to všechno reflektuje a nabízí celý vějíř opatření, která, pokud by byla všechna efektivně zavedena, mohou pokroku výrazně pomoci. A rozhodně nejde jen o tolik diskutované kvóty – možností a postupů je mnohem více, musí se ale skutečně v praxi využít.

Nedostatečné zastoupení žen v rozhodování má celospolečenský dopad. Ženy zpravidla reprezentují rozdílné priority a potřeby než muži (např. financování školství a sociální péče) a jejich perspektiva je tedy nenahraditelná. Pestřejší týmy navíc fungují prokazatelně efektivněji než homogenní. Závazné mezinárodní úmluvy ukládají Česku povinnost prosazovat vyrovnané zastoupení žen a mužů. Stávající měkká opatření (např. osvětové kampaně) vedou jen k pomalému růstu zastoupení žen – současným tempem budou ženy tvořit 40 % Poslanecké sněmovny až v roce 2071. Veřejnost navíc ze 69 % podporuje přijetí legislativních úprav garantující vyrovnané zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách. Řada zemí už taková legislativní opatření má (například Francie, Chorvatsko, Polsko, Belgie či Itálie).

V sekci Rozhodování formuluje strategie dva strategické cíle a 34 opatření. Vychází mimo jiné z předpokladu, že stát (jakožto zaměstnavatel) by měl jít příkladem soukromému sektoru. Cíl zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích pozicích zahrnuje kromě opatření ve státní sféře i vzájemnou inspiraci veřejného a soukromého sektoru. Například formou mezisektorového mentoringu, programů podporujících kariérní růst žen či osvětové kampaně zviditelňující expertízu žen. Druhý strategický cíl, zvýšení zastoupení žen v politice, vyzývá k metodické podpoře a realizaci osvětových aktivit zacílených na osoby v rozhodovacích pozicích. Současně nevynechává ani otázku legislativního řešení zastoupení žen v politice. Opatření související s oběma strategickými cíli by měla přispět k vyrovnanějšímu zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích, což bude přínosem pro celou společnost.

KAPITOLY STRATEGIE