Skip to content

Jak strategie zohledňuje specifické potřeby migrantek?

Cizinky a cizinci žijící v České republice často čelí vícenásobné diskriminaci a nerovnostem. Jejich postavení je ovlivněné nejen příslušností k specifické sociální třídě, migrantským statusem, národností, ale i genderem. Jejich znevýhodnění je často umocněno horší jazykovou vybaveností, omezenými sociálními a rodinnými vazbami nebo i vyšším věkem. Organizace, které se s touto skupinou osob ve své práci setkávají, upozorňují, že ženy migrantky jsou zvlášť zranitelné.

Cizinky a cizinci často bývají vystaveny nerovnému zacházení, institucionální, strukturální i individuální diskriminaci, a to jak ze strany hostitelské společnosti, tak i v rámci migrantských komunit. Podle zprávy Sdružení pro integraci a migraci a Úřadu vlády ČR (ÚV ČR) přitom není v koncepčních dokumentech státu věnována náležitá pozornost odlišným integračním potřebám migrantek a žen s migrační zkušeností. Zpráva uvádí, že je nutné tyto nedostatky odstranit co nejdříve, jinak hrozí, že migrantky nebudou mít příležitost se integrovat způsobem, který by byl žádoucí jak pro ně samotné, tak pro společnost a pro stát.

Na tyto nedostatky reaguje i Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030, která byla vládou schválena 8. března 2021. Připravil ji Odbor rovnosti žen a mužů ÚV ČR ve spolupráci s řadou odborníků a odbornic na témata, kterých se strategie dotýká. Těmi jsou oblasti od slaďování práce a péče přes zdraví a bezpečnost, po vědu, vzdělávání a výzkum. 

Jedním z průřezových principů strategie je intersekcionalita, to znamená přihlížení k vícenásobným nerovnostem, s jakými se právě migrantky potýkají.

„Součástí strategie je kromě analýzy situace v daných oblastech a obecných cílů také přes 400 konkrétních opatření, která mohou různé subjekty (státní správy i jiné) přijímat za účelem dosahování rovnosti a prevence prohlubování stávajících nerovností. Některá z těchto opatření jsou zaměřena přímo na zohledňování specifických potřeb vícenásobně znevýhodněných skupin, zejména žen, včetně cizinek žijících v ČR,“

Tereza Zvolská, Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády

Například kapitola Práce a péče obsahuje opatření zaměřené na zvýšení informovanosti cizinek a cizinců o možnostech slaďování pracovního a osobního života. Podle strategie v tom může pomoc osvěta a sociokulturní kurzy. Zahrnutí genderových témat v kurzech sociokulturní orientace je v souladu s Aktualizovanou Koncepcí integrace cizinců – Ve vzájemném respektu Ministerstva vnitra z roku 2016, která právě tento přístup doporučuje. Konkrétní oblast, které se tato kapitola dotýká, je podfinancování a nedostatečné uznání hodnoty pečovatelské práce, kterou z velké části vykonávají migrantky z východoevropských zemí. Na prekarizované pracovněprávní vztahy v pečovatelském sektoru upozorňuje Sociologický ústav Akademie věd ČR, který současně poukazuje na významnou roli migrantek během pandemie covid-19.

K věnování dostatečné pozornosti potřebám zranitelných skupin vyzývá ve strategii také kapitola Bezpečí. Navrhovaná opatření obsahují zmapování a podporu přístupnosti a dostupnosti sociálních služeb obětem domácího a genderově podmíněného násilí ze zvláště zranitelných skupin, jako jsou právě cizinky a cizinci. Překážkou jim totiž může být neznalost češtiny či finanční a sociální izolace. Zpřístupňování sociálních služeb pro oběti domácího násilí migrantkám je opět jedním z cílů zmiňovaném i Aktualizovanou Koncepcí integrace cizinců.

Kapitola Zdraví vyzdvihuje nutnost snížení nerovností souvisejících s úhradami z veřejného zdravotního pojištění. Strategie navrhuje revizi účinnosti stávající legislativy a případně její úpravu za účelem zajištění zdravotního pojištění cizinců a cizinek. Lidé, kteří dlouhodobě pobývají na území ČR (včetně rodinných příslušníků a příslušnic, seniorů a seniorek), by měli být začleněni do systému veřejného zdravotního pojištění. Podle Sociologického ústavu nemají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění migranti a migrantky pracující jako OSVČ nebo agenturní zaměstnanci a zaměstnankyně.

Do přípravy strategie rovnosti žen a mužůse zapojilo také Sdružení pro integraci a migraci a poskytlo cennou expertízu a zkušenosti, aby měl dokument co největší reálný pozitivní dopad na životy cizinek a cizinců u nás. Sdružení je důležitým partnerem Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády pro konzultaci témat, která se týkají genderové rovnosti a migrace. Úřad vlády zároveň finančně podpořil projekt Migrantky mezi ženami, který cílí na zlepšení postavení migrantek, jejich seberozvoj a emancipaci v české společnosti. Partnerství státního a neziskového sektoru je totiž pro efektivní řešení problémů, jakým jsou například vícenásobné nerovnosti týkající se migrantek, klíčové.

Související

Související